DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Z minulých ročníků

   image imageimageimage
 
 
 
 
Bullterrier Action VII. 2012
 
    Letošní ročník se konal opět v rekreačním středisku Zahradiště u Žďáru nad Sázavou. Kromě víkendových návštěvníků nebylo mnoho nováčků, a tak celkem snadno zapadli do kolektivu. Celý tábor se opět nesl v duchu výcviku i zábavy pro pány i pejsky. I letos jsme se rozdělili do tří družstev, která mezi sebou bojovala o celkové umístění.
 
    Ráno v 8h jsme chodili společně na stopy. Zkušenější si dělali stopy sami a Regina pak kontrolovala jejich vypracování. Ostatní začali vyšlapáváním koleček. Ti, co vydrželi trénovat, dělali posléze kolečka s ocásky. Já jsem letos začala se stopou s předměty. Moje voňavky, manikůra a podobné věci Reginu vyvedli z míry. Bylo mi vysvětleno, že mám používat ponožky a podobné napachované předměty. A kdo měl zájem, věnoval se nácviku i ve dnech, kdy se stopy nekonaly.
 
    Výcvik byl zaměřen hlavně na  agility, které učila Maruška a na  poslušnost, kterou vedla Regina. Několikrát jsme měli i obrany se Zbyňkem. Někteří psi se statečně vrhali do boje „se šupákem“, jiným stačilo se potahat o peška a našli se i tací, které to vůbec nebralo. Vyzkoušeli jsme si lovecký výcvik s Reginou- poslušnost, barvu a vlečku. U té zabodovala Monča, když kůži pověsila na konci stopy na strom a Badin chudák hledal marně. V dalších dnech si někteří dělali vlečku a barvu sami. Pejsky tohle opravdu baví.
 
    Nechyběli oblíbené soutěže. Letos jsme prvně měli bouchání balonků na čas. Zde byl suverénně nejlepší Bax, který na míče naskočil a tím si je nevyrazil do vzduchu. Honěním balónků po place totiž naskakoval čas. Pejsci vesměs byli z této soutěže nadšení. Někteří  si tedy chtěli s balonky raději hrát, Jackie se jich po špatné zkušenosti bála. Další soutěží bylo tahání ucha a balonku před odloženým psem. Většina psíků neodolala. Dále jsme měli soutěž v poslušnosti, pouze za pomoci  posunků. Psi moc nechápali. Ale ujal se velmi vtipný povel vstaň, při němž psovod vyskočil do vzduchu s roztaženýma rukama a nohama.  V rámci družstev jsme si dali štafetu. Největší problém byl v tunelu, protože psi nechápali, proč se páníček dere za nimi. A taková Habiba se stihla při běhu na hráz i vyvenčit. V dalším závodě musel pán přivolat co nejrychleji psa přes plac plný dobrot a hraček. Zde došlo ke dvěma diskvalifikacím. Nejprve se Demina rozhodla všechno do posledního kousku sežrat, a poté Jackie popadla ucho a nereagujíc na moje povely zmizela z placu. Nejvíc jsme se zase pobavili u karnevalu. Letos byl na téma horor. Masku opět měl pán i pes. Rozhodování porotci neměli snadné. Představili se zde čarodějnice, zombie, mrtvá nevěsta s pejskem, upírka s pejskem, Chucky a jeho nevěsta, vřískot, mumie, roj vos a další. Nakonec vyhráli Petra s Tondou jako vlkodlaci.
 
    Ve čtvrtek byl agility závod, běžela se dvě kola. Pejskům to celkem šlo, ale jako vždy jim to kazili páníčci, kteří se pokoušeli o různé otočky a křížení psa, což vedlo  k tomu, že psům spíš překáželi. Důležité ale je, že to  nikdo nevzdal a parkur všichni dokončili.
 
    Na závěr jsme měli dva závody. Nejdříve v poslušnosti. Letos ani nedošlo k výraznějším excesům, celkem nám to šlo. Poté byl branný závod s šesti stanovišti- válení sudů při odložení psa (někteří psi nechápali, co to ten páníček provozuje a místo lehu se vydali za ním), aport tří předmětů (pro některé hodně velký problém), házení šišek na cíl při odložení psa (musíme se naučit házet), slalom s míčkem na lžíci s vodítkem ve stejné ruce a psem u nohy (jo, ten slalom), hledání psa v lese se zavázanýma očima (někteří se ani nevešli do limitu, protože jejich psi se ani nehnuli, natož, aby se na volání ozvali), překážková dráha se psem na vodítku (skoky, tunel, plazení, velká sranda).
 
    Mimo těchto soutěží si také páníčci dali znalostní test, jak jinak než o psech, měli jsme výstavu psů, volili jsme nejsympatičtějšího psa tábora. Nechyběla oblíbená tombola, při které se dají vyhrát absolutní nesmysly i hodnotné dary. Zvláště pak naušnice, ořezávátka a další věci ve tvaru bulíka od Petry s Jirkou vyvolali nadšení. Ve volném čase jsme chodili se psi do lesa a k rybníku, ve kterém někteří psi smočili sotva nohy, někteří si nadšeně zaplavali. Jeden den jsme měli volný, aby si psi odpočinuli. Někteří z nás se vypravili na výlet do ZOO Jihlava a do jihlavského podzemí. Ostatní zůstali v táboře a věnovali se lenošení a procházkám s pejsky. Také nás navštívili Jolana se Zbyňkem a přivezli nám ukázat krajty a chameleona.
 
    Jeden den za námi přijela paní Mirka Mihoková z Brna, která nám představila psí sport flyball. Nejdříve nám řekla něco z teorie, poté nám předvedla několik psů v různém stádiu  výcviku. A kdo chtěl, mohl si flyball vyzkoušet se svým psem. Nejlépe to šlo agiliťákům a tenisákovým nadšencům. Rozhodně je to sport, ve kterém by se bulíci neztratili.
 
    No a pro nevybouřené páníčky si letos Lucka s Petrem vymysleli „lovení  bulíků“. Soutěžilo se v disciplínách- bulík vodní, orientace, přesnosti, logiky, odvahy (oblíbená noční stezka odvahy) a iron bull. Soutěže to byli náročné (psychicky i fyzicky) a ne všichni byli ochotní se jich účastnit.  Užili jsme si při nich ale i hodně srandy a kdo se zapojil, nelitoval. Těm nejlepším byli odměnou nalepovací bulíci v různých podobách.
 
    Jako vše, i náš buličí tábor skončil. Poslední večer bylo celkové vyhlášení a následné mecheche u ohně.
 
Výsledky
 
Týmy- Psycho team, Lucky bull, Bulcatsky.
 
V soutěži jednotlivců se letos poprvé udělovaly dvě kategorie.
 
     Do ligy mistrů se dostali ti psi, jež v minulých ročnících obsadili první místo nebo alespoň dvakrát druhé či třetí místo. Vyhlášení- Eda, Yorik, Jackie.
 
V druhé kategorii- Matylda, Tonda, Demina.
 
 
 
                                                                       Eva Juryštová
 
 
 
 
Bull Terrier Action VI. 2011
 
V neděli 5.6. 2011 jsme se sešli na již VI. výcvikovém táboře pro Bulteriery, podruhé v Zahradišti u Žďáru nad Sázavou.
 K několika starým mazákům přibylo plno nováčků. Sešlo se nám tu i 5 minibulíků, z toho dvě necvičící štěňata.
 Vítěz dvou ročníků po sobě- Eda, byl v rekonvalescenci po operaci páteře a účastnil se jen některých soutěží a cvičení. Takže velká motivace pro ostatní, snažit se o první místo.
 Do večera dorazili všichni, kromě Reginy, která měla záchranářský seminář a přijela až v pondělí ráno.
 Po večeři jsme si udělali táborák a někteří si opekli buřta nebo klobásu.
 
 V pondělí jsme se po snídani sešli u ohniště. Regina vyhlásila 3 kapitány a ti si vybírali pejsky a páníčky do svých družstev. První úkol byl vymyslet do večera název a vyrobit vlajku.
 Každý o sobě a svém psu řekl několik vět a pak nás Regina rozdělila do 3 skupin. Jedna skupina dostala chvíli volno, druhá šla na poslušnost a třetí na agility s Maruškou. Pak jsme se prostřídali.
 Po obědě byla polední pauza, při níž jsme vymysleli názvy družstev. My stihly i vyrobit vlajku. Ostatní ji dodělali během odpoledne.
 Od 14:30h bylo agility a lovecký výcvik. V lese jsme dělali poslušnost podle barvářských zkoušek pro teriery. Nakonec ještě bulíci hledali voňavou kůži ve vysoké trávě.
 Po výcviku začalo pršet, tak jsme se schovali v altánu a já jsem  mluvila o masážích pro psy podle knihy Lindy Tellington Jones.
 Poté jsme se přemístili k rybníku a Regina nás seznámila se záchranářským výcvikem, který dělá se svou maliňačkou Siou. Ta nám pak ukázala záchranu tonoucího. Nejprve se topil Petr od Jackie, který si při té příležitost zmapoval dno pro chytání ryb. Sia měla postroj, za který se Petr, když k němu připlavala, chytil. Pak se topila malá Valuška a k ní Sia doplavala se záchranářským prknem.
 Před večeří byla soutěž- skok v pytli se psem na vodítku. Někteří pejsci páníčka předbíhali nebo na něj skákali, přičemž hrozilo jeho povalení. Dva lidi se i vyváleli, ale měli bleskové znovupostavení. A upadli spíš vlastní horlivostí.
 Po večeři byli obrany se Zbyňkem. Všechna čest, zvládnout 20 psů v takovém parnu s plným nasazením, to je výkon. Někteří z mladších pejsků se hadříku a peška báli, zato 5měsíční Gucci se na něj s nepřátelským pokřikem doslova vrhl. Nejvíc natěšený, že se něco děje byl Ippi a ječel už od chatky, takže s ním musela Maruška počkat za rohem, než přijdou na řadu.
 Večer bylo posezení u táboráku.
  Každé družstvo ukázalo svou vlajku a byla vyhlášena soutěž- hra o vlajku. Ta bude probíhat po 3 noci a vždy jednu noc bude jedno družstvo svou vyvěšenou vlajku hájit a ostatní se ji budou pokoušet ukrást.
 
 V úterý v 7h jsme někteří vyrazili na stopy. My zkušenější jsme si stopy šlapali a vypracovávali sami. Začátečníci si vyšlapávali kolečka a vysypávali je pamlsky. Práci psa v kolečku pak kontrolovala Regina.
 V 9h byli opět agility a poslušnost.
 O poledních pauzách a v jiných volných chvílích vodili páníčci svoje psy k rybníku. Někteří jen smočili nohy, jiní se vesele brouzdali, pár odvážlivců si i zaplavalo. Regina vzala do vody Frida a házela mu balonek. Frido chudák špatně vidí a často ho lovil úplně jinde, než byl. Ale zabavil se a byl spokojený. Dokonce si i zaplaval. To ale Regina podléhala panice, že netrefí na břeh a bude ho muset někdo zachránit.
 Ve 14:30h byl karneval na téma povolání- masku měl mít pes i pán. Letos masku nikdo neodbyl, takže jsme při výběru těch nejlepších neměli vůbec jednoduchou volbu. Nakonec zvítězili Regina s Fridem jako lehká děva a pasák, druhé jsme byly my s Jackie jako baletky a třetí Michal s Badinem jako duo lehkých děv. Michal nás svým sexy kostýmem a blonďatou parukou opravdu pobavil. Sám z toho ale byl na mrtvici. Výbornou masku měli i Petr s Edou- šli za krasojezdkyni na koni.
 V 15:30h bylo agility a lovecký výcvik. Tentokrát jsme dělali vlečky a barvu. To pejsky opravdu moc bavilo, a když na konci našli srnčí nožičku nebo kabátek z nutrie, to bylo něco.
Několik z nás si na závěr ještě udělalo barvu, kterou jsme vypracovali po 2 hodinách za asistence Reginy. U té mojí vznikl zmatek při hledání nášlapu. Měla jsem místo označené toaleťákem, jenže jsem až dodatečně zjistila, že z předešlého víkendu tam bylo plno označených míst z dětského dne.
 V 19h byl pro páníčky znalostní test o psech. Hlavně poznat psí plemena dle obrázku nám dalo zabrat.
 Večer byl opět táborák a začal boj o vlajku. Dnes hlídali Marušky Lucky Bull. Ti vymysleli opravdu lahůdku a vlajku pomazali psími hovínky, protože si mysleli, že na ni nebudeme chtít šahat. Smrděla pekelně, ale nikdo se toho nezalekl. První nachytal Lucky Bull nepřipravené Michal z Psycho teamu, který vyběhl zpoza rohu, vlajku popadl a mazal pryč. Jenže špatným směrem a cestu mu zákeřně zkřížil kolotoč schovaný ve tmě. Tak se stalo, že Michala dostihl Láďa a vyautoval ho. Tento útok nás všechny naladil a začali jsme se okolo, teď již lépe střežené vlajky ochomýtat. Druhý útok, úprk a výhra byli v rukou Petra z Psycho teamu. Tuto rychlo akci jsme skoro nezaregistrovali. Petra pohotově stíhal opět Láďa, ale jeho náskok nedotáhl, zato si natáhl vazy v noze. Takto byl obětavý.
 Poté byla veselice u táboráku.
 
 Ve středu ráno jsme šly na stopu jen já a Zuzka s Rozinkou, ostatní dospávali.
 Po snídani byli agility a poslušnost. Zde se vyznamenal Eda, který na povel- ke mně- nejprve nereagoval a poté vzorně předsedl, ale ne před Petra, nýbrž před Reginu.
 Po obědě byl kurz vystavování, kde nám Regina s Maruškou řekly a také předvedly, jak se máme na výstavu připravit, co na sebe, jaké vodítko, jak psa co nejlépe předvést.
Poté jsme udělali táborovou výstavu. Nejprve šli do kruhu samci a Regina vybrala nejlepší 4, to samé následně u fen. Nakonec vyhlásila nejhezčího jedince tábora- Horáce, který dostal diplom.
 Následovala narozeninová párty Anny. Takže balonky, dárky, dort pro všechny pejsky.
 Poté šly Regina s Maruškou bodovat nepořádek v chatkách. Čim větší bordel, tim víc bodů.
Během bodování se spustila průtrž, která se nám pokusila vyplavit ohniště. To totiž za chvíli stálo v obrovské louži. Petr od Jackie šel tedy vykopat odtokový kanál, vyrobil střechu nad oheň a tento statečně udržoval.
 Do lijáku taky dorazil Zbyněk na obrany, tak jsme čekali, zda se počasí umoudří.
Pršet přestalo, tak si pejsci mohli zakousat. A aspoň nebylo vedro.
 Večer jsme udělali tombolu. Po počátečních zmatcích s lístky, už jelo vše jak na drátkách.
Do tomboly jsme vložili plno dobrůtek a hraček pro pejsky, taky nějaké pití pro páníčky. A samozřejmě spoustu ptákovin, co kdo doma našel, případně vyhrál v jiných tombolách. Objevila se zde i putovní knížka, kterou jsme poprvé vyhrály já s Maruškou v roce 2009.
Zatímco Regina vyhrála plno alkoholu ( což jako abstinent neocenila ), Zuzka dostala několik modrých věcí ( ladili jí k mikině a teniskám ), tak Petr od Edy vyhrál několik růžových věcí    ( k čemu mu asi ladili? ) a Bára zas vyhrávala to samé, co Petr. Několik věcí dal do tomboly i pan vedoucí střediska. A navíc vymyslel dva super dárky. Letecký výlet nad Radostínem nad Oslavou jsme nejprve Katce všichni záviděli. Nakonec šlo o to, že pan vedoucí položil na zem pohlednici Radostína a kluci popadli Katku a nad pohledem s ní přeletěli. Iva zas vyhrála prohlídku zámku v Zahradišti, takže si mohla prohlídnout visací zámek na dveře.
 Hned po tombole začalo hlídání vlajky, tentokrát Psycho team. Všichni jsme se nahrnuli na stanoviště, ale hlídačů bylo jako much a navíc pršelo, tak jsme to vzdali a šli spát. Několik z nás to chtělo zkusit během noci, ale Psycho team byl opravdu psycho a skoro v plném počtu střežili vlajku až do rána. V 5:30h jsem se šla podívat, zda nejsou třeba promrzlý, že bych vlajku sebrala, ale energie měli dost.
 
 Ve čtvrtek jsme stopy vynechali, protože stále pršelo.
 V 10h jsme skoro všichni vyrazili na výlet do Žďáru nad Sázavou. Pejsky jsme nechali odpočívat v chatkách. Regina nám řekla, že máme cestou dávat pozor, že nám pak dá z výletu test. Podívali jsme se na barokní most z 18. st., na poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, na hřbitov a na zámek. Někteří z nás si dělali zápisky s různými letopočty a významnými událostmi. Poté jsme zašli na výborný oběd do Talského mlýna.
 Po návratu do tábora jsme uspořádali coursing trénink. Ten byl ale bohužel v průběhu druhého kola předčasně ukončen, protože se naviják rozbil. Alespoň si ale všichni pejsci zaběhali, protože většina střapeček nikdy v životě neviděla. Některým se tedy moc nechtělo, ale většina hned pochopila, že je sranda ten igelit honit.
 Před večeří byla soutěž. Bulík se uvázal u stromu a páníček ho poslepu hledal. Někteří pejsci se prozradili hned, jiní jen nechápavě koukali, proč je ten pán tak volá, když stojí pár metrů od nich. Časový limit byl 4 minuty. Někteří se do něj ani nevešli, Iva to stihla asi 4 vteřiny před limitem.
 Večer byl test z výletu. Holky nás převezly, moc letopočtů tam nebylo. Zato otázky typu- jakou barvu měly konve na hřbitově či kolik lidí sekalo za kostelem trávu. Měli jsme na výběr vždy 3 odpovědi, takže se mohli zúčastnit i ti, co na výletě nebyli. Paradoxně tito táborníci získali nejvíce bodů.
 V noci opět hlídání vlajky, dnes moje Bullcatsky. Bohužel jsme zvolily špatnou strategii a vlajku nám šlupla Regina z Psycho teamu již za hodinu. Sice nás to mrzelo, ale zase jsme mohli jít všichni brzo spát, což také někteří udělali. Pár lidí ovšem zůstalo u táboráku až do 4h do rána.
 
 V pátek jsem šla opět na stopy.
 Od 9:30h byl branný závod s 5 stanovišti.
Při běhu minovým polem držel psa asistent a páníček ho musel co nejrychleji přivolat přes plac, který byl plný různých dobrot a hraček. Zvítězil Barbar s 3 sekundami. Ten snad ani nezjistil, že tam něco leží. Zato Bronco se ani nevešel do limitu 1 minuty. Prostě musel všechny ty zajímavosti řádně prozkoumat.
Opičí dráha se skládala z agility překážek, jež museli překonat páníček i pes. Zde excelovali agiliťáci Ippi a Jackie, v těsném závěsu s Edou. A to má dvoumetrový Petr co dělat při prolézání tunelu. Výborný čas měla i 6letá Valuška s australáčkem Tabitou.
Na dalším stanovišti psovod odložil psa do lehu, válel sudy, přivolal psa, odložil ho do lehu, válel sudy, přivolal psa. Trestný čas naskakoval, když pes nevydržel ležet. Dan od Baxtra se při válení tak rozvášnil, že vyjel z dráhy až na štěrkovou cestu a odřel si loket.
Malá Rozinka byla nejrychlejší při hledání páníčka schovaného za budkou. Letěla jako tryskomyš. Zato Bibi svou paničku ani nenašla.
Pátou disciplínou byl slalom s tenisákem na lžíci, přičemž v té samé ruce držel psovod i psa. Někteří zvládli trať bez potíží, jiným tenisák pořád padal.
 Ve 14:30h byl trénink agility a poslušnosti na zítřejší závody.
 Petr s Luckou od Edy šli připravovat noční stezku odvahy.
 My jsme malovali bulíky a po večeři byla výstavka v jídelně. Opět jsme se náramně pobavili a zvolili vítěze.
 Ve 20h jsme začali grilovat a těšili jsme se, až bude tma a vyrazíme na stezku. Ta byla super, všem se nám moc líbila. Přežila ji i Klára, která se bojí tmy, ale mohla mít doprovod, tak šla. Její křik od prvního strašidla se nesl celým lesem. Stezka vedla kolem místních rybníků. Šlo se podle bílých odrazek na stromech. Na dvou místech byla červená a zde jsme museli něco splnit. U první byla sklenice, v ní myš a indicie pro další cestu. U druhé byl hrobeček, na něm flaška, v ní svlečka z pavouka a papírky. Každý musel jeden přinést do tábora. Na stezce byla 3 živá strašidla- Petr, Lucka a Dan. Moc toho ale nenastrašili, protože je většina pejsků poznala podle čuchu.
 Po návratu ze stezky šla většina lidí hned spát, někteří opět pařili u táboráku.
 
 V sobotu ráno jsem šla opět na stopy.
 Dopoledne byl závod v poslušnosti. Většina pejsků se docela hezky předvedla. Akorát Bronco si chtěl raději zaskákat agility a nereagoval na přivolání. Regina byla nejvíc vydřená, jak se někteří psovodi točí a motají při povelech vlevo, vpravo, vzad. Při cviku odolání pamlsku jsem na Jackie zařvala fuj tak hlasitě, že Regina málem ohluchla a Bára zas vysokým hlasem vykřikla ne, ne, ne, což nás ostatní velmi rozesmálo.
 V 16h byly závody agility. Každý běžel 2 kola. Někteří pejsci byli v prvním kole jak zabrždění, ale ve druhém do toho šlápli. Někteří byli jak zabrždění v obou kolech, ale snažili se všichni. Dokonce i Yorik běžel rovnou podle paničky a ne podle sebe, jako obvykle.
 Poté Regina vyhlásila soutěž o dodatečné body. Dovedla nás k rybníku, na jehož hladině plavalo několik šišek, které jsme měli ulovit. Po zavelení start se někteří z nás, tak, jak jsme byli vrhli do rybníka. Petr od Edy byl zmaten, myslel si naivka, že se budeme zdržovat svlékáním a přišel o čas. Ne všichni jsme ulovili šišku, ale body dostal každý, kdo skočil.
 Večer bylo vyhlášení celkových výsledků.
 Družstva- Psycho team, Lucky Bull, Bullcatsky.
Jednotlivci- Yorik, Demina, Jackie.
 A byl konec. U ohně jsme opět až do noci rozebírali zážitky z celého týdne a shodli jsme se na tom, že ten tábor zas moc rychle utekl.
Ráno jsme měli poslední procházku a pak jsme se rozjeli do svých domovů.
 
 
                                                                                                                                                                Eva Juryštová
 
 
 
 
 
BULL TERRIER ACTION V. 2010
 
 
    Na 20 bulíčků se svými páníčky se koncem června sjelo na týdenní výcvikový tábor zvaný „V. Bull Terrier Action“ do Zahradiště u Žďáru nad Sázavou. Již 5. ročník opět velmi vydařeně zorganizovaly Regina Samlíková a Marie Vyšatová. Můj čtyřletý bulík Bill se díky nim a jejich nápadům ocitl doslova v psím ráji! Věřím, že podobně to cítili i všichni ostatní…
    Bohatý program sestával z výcviku např. poslušnosti, stopování, obrany, ale také coursingu či agility. Tím ale výčet aktivit zdaleka nekončí: v textu inteligence se utkali nejprve psi a pak i páníčci a nuda nebyla ani při noční bojovce v lese, kde číhala strašidla, ale též při losování bohaté tomboly nebo závěrečném karnevalu. Ale vezměme to hezky popořádku...
    Hned první den, v neděli 20.6., jsme nejprve procvičili poslušnost, díky čemuž se pejsci rozdělili do dvou skupin dle své pokročilosti. Odpoledne jsme absolvovali (někteří úplně poprvé v životě) nácvik agility (= běh přes překážky, tunely ad.). Nutno říci, že mnozí začátečníci velmi překvapili (nejvíc sami sebe a především své páníčky). Následoval výcvik obrany a příjemně nabitý den završil závod v tahání pneumatik. Nejrychlejší byla Jenny a stejný čas zaběhla ještě i Dalila (minibulík) – ale ta samozřejmě netahala celou pneumatiku, nýbrž tašku plnou věcí. Někteří to poněkud bojkotovali – jakmile se rozběhli a „zastavila“ je přivázaná pneumatika za zády, zastavili na místě, protože si měli dojem, že jsou přivázaní. Marně je páníčci lákali na hračky nebo laskominy. Přibitý k zemi tak zůstal například Whist.
    V pondělí 21.6. jsme hned ráno šli na stopy – nejdříve na louku, kde jsme našlapali trasy  v trávě a zasypali je párečky, které pejskům zpříjemnily čuchání. Pak jsme šli do lesa, kde se stopy kapaly krví a na konci čekala kaňouří nožka, a další stopa byla udělaná vlečkou z kančí kůže. To už pejsky bavilo o poznání víc, než párky v trávě!
Odpoledne pejsci absolvovali test inteligence – speciální hračku ochotně zapůjčila Bára, hodná panička Yorrika. Hra spočívá v tom, že na umělou podložku se do otvorů umístí voňavé mlsky, přiklopí se víčky ve tvaru kostiček a psi mají za úkol přijít na kloub věci, tj. jak odklopit víčko, pod nímž čeká zasloužená odměna. Kupodivu ne všechny to bavilo - např. Whist opět hrou zcela opovrhl a seděl nad hračkou nehybně jako skála. Jeho páníček ho zkoušel všemožně přinutit k podložce aspoň čuchnout, ale Whist nehnul ani brvou. Nejrychleji párečky odhalil dorostenec Badin.
    V úterý (22.6.) za námi přijela sympatická slečna Alena Smolíková se 3 psíky a předvedla nám Tanec se psy. Tak nás to zaujalo, že jsme se ihned všichni pokusili některé kousky naučit. Pravda, někteří naši psi z toho byli nadšení o poznání méně… Když nás šikovná Alena na začátku přesvědčovala, že se to dokáže naučit doslova každý pes, tak jsme jí nevěřili. Ale když pak i ti naši „prkenní“ bulíci předváděli holubičky, proplétání mezi nohami ad. triky, dali si někteří z nás závazek, že do příštího roku to rozhodně musíme dopilovat k dokonalosti!
    Odpoledne přišel na řadu coursing (tj. běh za střapcem na vlasci, taženým motorkem). Pejsci, kteří už ho dříve vyzkoušeli, zachvátily doslova záchvaty radostného šílenství už při spatření modrých střapců při přípravě, takže museli být zavřeni do chatek. Při příchodu na start pak nedočkavě vláčeli svá dvounožce za sebou. Bavilo to nakonec všechny bez rozdílu, mnozí při běhu ještě stihli zuřivě štěkat na „unikající kořist“. Večerní tombolu psi už povětšinou prospali, ale zato my jsme si ji bezvadně užili a rozdělili jsme si navzájem spousty krásných dárků i nejrůznějších blbinek. Každý si odnesl celkem 7 trofejí. Někdo přehrávač MP3, někdo super porcelánovou kasičku ve tvaru bulíčka (mj. i já měla štěstí právě na úžasnou kasičku :o) a jiný třeba klíčenku nebo čepici… Takový je holt život :o)
    Středa (23.6.) byla určena jako oddychový den, a tak jsme se vypravili na výlet do Šiklova mlýna (vzdálený od nás asi 20 km). Právě se tam všechno chystalo na nejnovější sezónu a my jsme měli unikátní šanci si zábavní western areál prohlédnout úplně sami. Fotili jsme se s kulisami a psi byli nadšeni z živých exponátů – koní, pávů, bizona ad. Slepice v ohrádce ovšem nebyly zrovna přátelské a s chutí každého zvědavce klovaly do nosu.
    Noční bojovka po lese kolem tábora se pak také moc povedla – na cestě čekala strašidla, která byla ale spíše zábavná až vyloženě přátelská…
    Ve čtvrtek (24.6.) si už naši psi museli myslet, že jsme definitivně zešíleli – na programu byl totiž karneval na téma „zvířecí říše“. Do masek šli pochopitelně psi – i když třeba bulík Eda v převleku za kravičku byl doprovázen pohlednou selkou s bandaskou mléka (= v civilu jeho páníček Petr). Značný úspěch sklidil i Yorrik coby žralok, Willík v hávu medvěda (plyšovou hračku si za tímto účelem prý sám předem vykuchal), motýlci Barbar a Dalila, zebra Ippi (ten nakonec zaslouženě zvítězil), berušky Badin a Izzi… zkrátka všichni vypadali naprosto senzačně a fakt je, že psi se museli znovu všichni seznámit, protože v převlecích se prostě nepoznali! Zato my se mohli doslova strhat smíchy :o)
    Závěr týdne byl pochopitelně ve znamení soutěží a bojů o poslední drahocenné body. Celý týden nás totiž „vedoucí tábora“ Regina oceňovala za nejrůznější disciplíny.
Páteční závod v coursingu vyhrála Ticina. Ve všestranném Bull závodu suverénně s velkým náskokem zvítězil Buddy. Ve finále agility triumfovala Jackie.
    No a pak už byl na řadě poslední večer a vyhlášení vítězů. Absolutním vítězem se stal Eda s celkem 221 body, stříbrná byla Ticina (203 bodů) a na třetí příčce skončila Jackie (197 b.).
Další pořadí:
4. Dalila (194 bodů)
5. Willík (191)
6. Adula (184)
7. Jenny (181)
8. Bill (178)
9. Festr (169)
10. Barbar a Ippi (shodně 167)
11. Badin (160)
12. Miura a Buddy (155)
13. Yorrik a Anny (152)
14. Izzi (130)
15. Roda a Aryn (127)
16. Whist (117) – odjel ale před finálními závody
 
    V sobotu 26.6. tábor (bohužel!) skončil. Domů jsme odjížděli špinaví, s kapsami plnými piškotů a dalších pamlsků, které byly neustále průběžně zapotřebí, s unavenými, téměř vestoje spícími psy, ale všichni naprosto spokojení a nadšení celou akcí. Sešla se skvělá parta, i počasí nám vyšlo a program byl připravený fakt zajímavě. Už teď se nemůžeme dočkat 6. ročníku, takže ještě před odjezdem jsme si na místě domluvili závaznou rezervaci termínu, opět na druhou půlku června….
 
Takže: AHOOOOJ ZA ROK!!!
 
 
Katka Kašparová
& Bill Marso-Bull
 
BULL TERRIER ACTION IV. 2009
 
                    Ve dnech 6.-13.6.2009 se konal 4. ročník výcvikového tábora pro bullterriéry. Letos jsme se sešli v rekreačním středisku Nová louka u Týna nad Vltavou.
    Prostředí se nám moc líbilo. Velká louka před chatkami byla ideální pro výcvik agility a běhání coursingu. Na malé louce za chatkami jsme měli výcvik poslušnosti a obran. Opodál byl malý rybník, který vzhledem k pošmournému počasí využili jen psi. Všude okolo lesy, prostě idyla.
    Psí účastníci tábora dostali uvítací balíčky, které věnovala firma Jana Zedníka- ForDogs.
 
    Hned na začátku  jsme se rozdělili na dvě družstva. Jednomu velela Regina, druhému Maruška. Sranda byla při vymýšlení názvu. Nakonec se Reginy družstvo pojmenovalo Mentolky. Marušky družstvo bylo stále bez názvu, a když jim hrozilo, že dostanou minusové body, tak někdo prohlásil, že jsou No Name a všichni přitakali.
.
    V neděli dopoledne nás Regina ( která vedla poslušnost, stopy a lovecký výcvik ) rozdělila na začátečníky a pokročilé v poslušnosti a hned šla s jednou skupinou trénovat na čtvrteční Klubový závod dle ZZO.
    Druhá skupina šla na agility, které vedla Maruška. Po hodině jsme se vyměnili.
Po cvičení šly Regina s Maruškou bodovat neúklid v chatkách.  Tak jsme jim připravili překvápko v podobě umělého hovínka, které jsme dali za dveře naší chatičky. Regina se krapet vyděsila.
    Odpoledne byly obrany, které vedl Zbyněk. Psi začátečníci se nejdříve trochu báli, ale brzy pochopili, o co jde a s radostí se přetahovali o hadřík či peška. Dokonce i 4měsíční Kira ( stafbulka ), která se nejdřív schovávala pánečkovi pod nohy. Pokročilí psi zatím vzrušeně štěkali a čekali, až budou moci tomu syčákovi ukázat, zač je toho loket.
    Když si psíci odpočinuli, byl trénink coursingu.
 
 
 Takže další vlna nadšení. Jen Eda viděl střapec poprvé a nechápal, co na něm ostatní mají. Takže panička Lucka musela běžet s ním a na střapec ho vnadit.
    Po večeři měli páníčci znalostní test o psích sportech. Některé odpovědi na otázky nás všechny velice pobavily.
 
    V pondělí ráno byly stopy. Mírně pokročilý si dělali různě dlouhé a lomené stopy, Regina pak kontrolovala práci psa na stopě a vysvětlovala nám, kde děláme chyby. Hlavně se ale věnovala začátečníkům. Ti začínali vyšlapáním kolečka, které vysypali pamlsky a pejsci je hledali.
    Dopoledne byl opět trénink poslušnosti a agility.
    Odpoledne jsme se seznámili s loveckým výcvikem a s tím,jak by to vypadalo na loveckých zkouškách, kterých by se někteří chtěli zúčastnit. Pejsky nejvíc bavila stopa pokapaná krví a hledání srnčí nohy.
    Po výcviku následoval Test psí inteligence. V první disciplíně se na psa hodila deka a on se zpod ní musel v co nejrychlejším čase dostat. Někteří psi byli velmi rychlý, někteří si dávali na čas a završila to Ticina tím, že si pod dekou lehla a dala si dvacet.
    Ve druhé disciplíně se psu ukázal pamlsek, dal se pod hrneček a pes se k němu musel co nejrychleji dostat. Tuto disciplínu někteří vůbec nepochopili a hledali pamlsek v pánečkově ruce, či jinde okolo.
 
    V úterý ráno byly opět stopy.
    Dopoledne přijel šéfredaktor Psích sportů Jakub Štýbr, udělat nám seminář o frisbee. Sice to není úplně sport pro bulíky, ale každý se rád dozví něco nového a házet disk jen tak můžeme všichni. Jakub nám předvedl ukázky závodních sestav se svým psem. Pak jsme se dozvěděli něco teorie o správném házení diskem a různých druzích hodů. Tři z nich jsme si následně vyzkoušeli v praxi. Rozhodně to není jen tak a chce to hodně cviku. Frisbee je prostě především o tom, aby se psovod naučil bezchybně házet.
   
 
    Odpoledne jsme měli dvě soutěže v hodu diskem. Nejdříve jsme házeli do dálky, každý  měl 3 hody. Nejdelší byl asi 42 metrů. Potom jsme házeli na lampu, každý měl 5 hodů. Tady jsme se moc nepředvedli, ale hodně disků míjelo lampu jen o vlásek.
    Nakonec jsme si všichni jako zběsilí nakoupili disky, že budeme trénovat. Někteří začali už na táboře ve volném čase.
    Po semináři byl karneval. Jako porotu jsme pozvali důchodce, kteří byli ubytováni vedle v hotelu. Ti byli úplně nadšení a přinesli si i foťáky. Opět jsme si užili plno srandy, masky byli bezvadné. Vyhrál Eda- čmelák, druhé místo Ticka s Ippinem- bílé paní a třetí Jackie jako Bob a Bobek po 20 letech.
 
 
    S důchodci byla vůbec sranda. Chodili nás pozorovat, především pak Petra s Edou. Při jedné ranní důchodcovské rozcvičce se jistá dáma vrhla na Edu, zběsile ho objímala a líbala a vykřikovala Miluji tě. Od zmateného bullterriera ji museli odtrhnout ostatní důchodci. Bohužel ale nevíme, zda terčem jejího ataku neměl být spíše Petr, ale byl v běhu rychlejší a paní to nestihla.
    Večer jsme měli táborák a stezku odvahy. Páníček šel se psem po lesní cestě podle svíček. Asi v půlce cesty se objevil Zbyněk a začal nás strašit. Někteří psi ho chtěli zahnat a zběsile štěkali, jiní ho nadšeně vítali. Někteří šli ve dvojici, někteří s baterkou. My nebojsové jsme šli po jednom, opravdu jen podle svíček, takže cesta byla veselá, zakopávali jsme o kameny a kořeny stromů, sem tam se někdo napíchl na větev.
 
    Ve středu jsme začínali poslušností a agility. Potom nám Regina s maliňačkou Siou ( která se připravuje na MS záchranářů ) udělala ukázku záchranářského výcviku, a to vyhledávání osob v ploše (lese).
    Odpoledne jsme měli agility závod. Letos to pejskům moc nešlo, někteří utíkali do pryč, někteří napadali kruh. Páníčci se ale snažili a nakonec všechny psy dovedli do cíle. Někteří měli pocit, že Ticka profesionál by neměla soutěžit, tak vzala Maruška půlročního Ippina a vyběhali si druhé místo. Ticka mimo soutěž se na agi zvysoka vyprdla, takže profík- neprofík, je to o náladě psa.
 
 
      
Po závodech byly obrany, kde se bulíci jako vždy vyřádili.
    Večer jsme soutěžili ve skoku v pytli na čas, se psem u nohy. Někteří psi na páníčky vesele skákali, ale všichni to ustáli, až na Jolanu. Ta se pořád smála, takže se spíš válela po zemi. Ale nakonec trať dokončila.
    Poté byl sranda závod aport buřta. Velkým překvapením byl Eda, který donesl aspoň kousek. Jinak jako vždy pejsci nereagovali na přivolání, ani na oblíbené hračky a buřt si v klidu zbaštili. Až na hujerku Siu.
 
    Ve čtvrtek po snídani jsme vyrazili na výlet na hrad Zvíkov. Někteří pejsky  nechali odpočívat v chatičkách, stejně skoro pořád pršelo.
    Odpoledne se konal IV. Klubový závod Klubu Anglického Bull Terriera, tentokrát dle ZZO. Zúčastnilo se ho 9 psovodů se psy. Nejtěžší se ukázali být aport a odložení. Z těchto disciplín si někteří odnesli 0 bodů. Největší chvála ale patří Regině, že to ustála a z výkonů psovodů se nezhroutila.
    Večer byla tombola. Sešlo se zde plno dobrůtek pro psy, něco pro páníčky a opět plno věcí, které se nám doma nehodily. Letos naštěstí nemohl nikdo vyhrát nic, co do tomboly věnoval. Takže přátelé, užijte si Beatles, pexesa a bločky. Výtěžek jsme věnovali Bulíkovi Otíkovi, který byl zachráněn z psího koncentráku z Jarošova od pí. Bártů. Nyní se o něj stará a léčí ho paní doktorka Pacltová.
 
    V pátek dopoledne před přípravou coursingové dráhy byla malá lekce vystavování.
    Potom vypukl závod v coursingu. Překvapivě běžel i Eda, sám, bez doprovodu. Zúčastnili se i kardiaci Frido a Wilík a naštěstí bez úhony.
    Odpoledne byl Branný závod. Měli jsme pět disciplín- skok psa do výšky, překážkový běh se psem u nohy a balónkem na lžíci, hledání páníčka v lese, aport tří hraček, odložení psa při házení šišek do terče. Nejtěžší bylo asi hledání páníčka, většina pejsků zmateně pobíhala kolem. Na závěr vymyslela Regina opět chuťovku. Kdo chce 10 bodů navrch, musí oběhnout 1,5 kola asfaltky kolem bungalovů. Řekla bych, že kolo bylo jako kolem fotbalového stadionu. Ale možná kecám, běh není moje silná stránka, třeba jsem měla velké oči. Běžet se rozhodli skoro všichni, nakonec jsem to zvládla i já. Další úkol za 10 bodů bylo zhoupnutí na houpačce nad rybníkem. To zvládli zase všichni. Pak už byla Regina bezradná a my vyhecovaní udělat cokoliv, tak to raději stopla.
    Všechny soutěže a závody během tábora byly bodovány a všichni psí závodníci dostávali ceny v podobě mlsek a za první tři místa ještě něco navíc. Peníze na ceny věnoval Klub Anglického Bull Terriera.. Děkujeme.
    Večer bylo vyhlášení absolutního vítěze tábora, poslední posezení a probrání nových zážitků. 1. místo nováček Eda, 2. místo mazák Jackie, 3. místo s posunem o 10 míst z loňska Wilík. Završením večera bylo, že jsme do sebe někteří začali pouštět proud z psího elektrického obojku s heslem- Per to do mě.  Když to zacházelo už moc daleko, tak nám byl obojek zabaven a vypnut.
     Všichni jsme si tábor bezvadně užili ( až na počasí, které nám tentokrát moc nepřálo ) a moc se těšíme na příští rok, na 5 ročník.
                                                                       Eva a Jackie
 
 

 

BULL-TERRIER ACTION III. 2008
   
     Je zvykem říkat „do třetice všeho dobrého“ a myslím, že pro letošní ročník bulího tábora to rozhodně platí vrchovatou měrou. Letos jsme se sice sjížděli jako švábi na pivo, ale v neděli odpoledne už byla v Prudké u Tišnova (popis kempu i okolí viz článek o loňském ročníku) kompletní sestava 18 bulíků s doprovodem. Pro zpestření letos absolvovali opět Sia (malina) a Tabita (australská honačka) a taky bulmastif Igo. Ten mimochodem způsoboval mezi „domorodci“ značné pozdvižení, protože „tak velikýho boxera jsem ještě neviděl“ :o)
 
    I letos jsme měli celotáborové bodování, soutěžila proti sobě družstva Rafanů (pod vedením Reginy), Maniaků (šéfoval Honza) a Torpéd (vedoucí Maruška), ale samozřejmě se bodovali i jednotlivci. Program byl tradičně pestrý, počasí nám přálo, takže pokud psíci nebyli zrovna unavení v důsledku výcvikové části, zmáhalo je teplo (kromě nezdolné Rody). Nebylo proto jednoduché najít vhodnou chvíli na nácvik některého z triků, které pánečci svým svěřencům na začátku tábora vybrali a na konci tábora měli úspěšně předvést. Pro účastníky byly připraveny tři hlavní závody a to coursingový závod, závod agility a branný závod. Vítězství v každém závodě bylo ohodnoceno diplomem a malou věcnou cenou. Vzhledem k opožděnému příjezdu některých účastníků začínal hlavní hon na body až v neděli odpoledne. Tradiční soutěž v hledání psa pánečkem, který se zavázanýma očima zakopává o kořeny a naráží do stromů, byla dobrým námětem pro bližší seznamování a stmelování kolektivu. To pokračovalo i u ohně, kde někteří z nás opékali buřtíky, zatímco někteří jiní je odevzdaně nechávali uhořet.
 
 
 
 
    Téměř každý den začínal pro většinu osazenstva brzy, šlo se na stopy. Když bulíci v rámci stopování prakticky posnídali, bylo na čase se vrátit na základnu, aby si snídani mohli dopřát i psovodi. Dopoledne jsme měli výcvik, který se skládal z poslušnosti pod vedením Raginy, agility pod vedením Marušky a díky Zbyňkovi si bulíci mohli i zakousat, jelikož je Zbyněk báječný figurant a dokonce i nekousací Ticinu přesvědčil aby si s radostí kousla do pešečka. Odpolední program obvykle obsahoval nějaký závod, v podvečer pak přišly na řadu různé taškařice.Večerní test z kynologie odhalil mezery v našich znalostech a některé odpovědi vyvolávaly salvy smíchu.
 
    Úterý bylo v znamení návštěv. Dopoledne přijel Karel Kolář na lovecký výcvik. Pro spoustu psů to byla úplná novinka, přesto bez větších potíží vypracovali krátkou barvu a na jejím konci se radovali z úlovku. Vodění na řemeni bylo náročné spíš pro psovoda – kličkovat mezi stromy a ostatními bulíkáři, přitom pokud možno necukat vodítkem - disciplína jen pro muže a ženy ocelových nervů. Věrka Pisárová nám odpoledne povídala o obedience a také předváděla praktickou práci s clickerem. Asi to vážně funguje, protože i ne zcela nejbystřejší Foxie nakonec pochopila princip... A nebo jí prostě jen chutnaly nabízené odměny. Večerní tombola ani letos nezklamala – putovní vázička se slepicí se u nových majitelů jistě bude mít dobře, leč bylo vidět, že ne všichni mají doma zbytečnosti, takže v nabídce byla i spousta hodnotných psích cen.
 
 
     I ve čtvrtek jsme vyrazili na výlet – tentokrát jsme byli u Martiny Klimešové v Čebíně, abychom se naučili, jak správně učit naše čtyřnohé sportovce agility. Ukázalo se, že někteří bulíci na to mají vlohy, někteří už jsou ostřílení mazáci a jiní nepřeskočí laťku v deseticentimetrové výšce ani za parádně smradlavou rybu. To vše ale bylo jen zahřívací kolo před odpoledním závodem v agility, kde se ukázalo, jak kdo dával pozor při dopoledním tréninku. Nakonec vše dopadlo nad očekávání dobře, trať zvládli všichni, v tunelu se už nikdo nebál, žádný z páníků si na překážce nenabil kokos, zkrátka všeobecná spokojenost.
 
V     prostřed týdne jsme vyrazili navštívit pejsky v Brněnském útulku a osobně jim předat výtěžek z tomboly. Pejskové nás vítali a všichni jsme jim nabízeli piškotky, které jim moc šmakovali. Po návštěvě útulku jsme se vydali do Brněnské ZOO, kde tak velkou smečku bulíků ještě nikdy neviděli. Spousta klabáčků zase ještě nikdy neviděla tolik roztodivných zvířat, nečuchala tolik zajímavých vůní a nenachodila toho tolik v pěkném parnu, následkem čehož jsme se všichni vrátili do tábora dost vyčerpaní. A to nás teprve čekal coursingový závod! Nicméně ukázalo se, že buteriér je plemeno vskutku nezdolné, takže skoro všichni závodníci ze sebe vydali ve dvou bězích maximum a do cíle dobíhali „s jazykem na vestě“. Mělo to však svoje výhody – při večerním karnevalu už byla většina psů až vzácně klidná a agentka Verunka si ani nemusela zjednávat pořádek. Možná to bylo i tím, že měli bulíci respekt před vojandami Tickou a Maruškou :o)
 
 
     Pátek byl posledním celým dnem, který se pochopitelně nesl ve znamení hodnocení toho, co jsme se přes týden naučili. Dopoledne proběhlo přezkoušení poslušnosti, odpoledne branný závod a přehlídka triků, které se měli bulíci přes týden naučit. Myslím, že všichni si mohli udělat "čárku" za to, že se jejich psík naučil válet sudy, přeskakovat psovodovu nohu, dávat pac nebo nějakou jinou taškařici. Večer pak bylo v plánu slavnostnější posezení s grilovačkou a vyhlašováním výsledků. Pan správce kempu se nám sice pokusil zkazit náladu svým přístupem, který by se dal označit jakkoli jinak než jako vstřícný, tolerantní a nediskriminační, ale znáte to – jaký pes, takový pán... A všichni vědí, že bulíci jsou v některých ohledech poměrně splachovací :o) Takže jsme se zařídili po svém a v Prudké ať si příště prudí někoho jiného. Ale zpátky k výsledkům celotáborového hodnocení. Na prvním místě se umístil mazák Festr, na druhém Ticinka a na třetím Roda. Avšak Roda své místo nezískala vůbec lehce, jelikož měla stejně bodů jako Jackie a tak musel rozhodnout rozstřel. Paničky poslepu hádaly bulíky, ta která jich uhádla více vyhrála, což nebylo vůbec jednoduché, ale opět se ukázalo jak jsou to psíci trpěliví, když se nechali zmateně osahávat všude možně. Na vítěze čekali díky sponzorským darům KLUBU ANGLICKÉHO BULTERIERA, nádherné poháry a spousta cen.
 
    O tom, jak jsme se v sobotu balili, loučili a rozjížděli domů netřeba mluvit. Zbývá jen otázka: „Kde a kdy příští rok?“
 
 Tímto Vás všechny zveme na další, IV. ročník Bull-terrier action.